ŽIVOTNÍ KRÉDO

Komu se nelení

Ten je každodenním

Otrokem

Kdo se džbánem chodí

Pro pivo šéfovi

Poskokem

Jestli je ti líto

Že se jak jelito

Nalítáš

Uveď se do klidu

Zbytečně na bídu

Naříkáš

Usměj se jen maličko

Řekni ženě holčičko

A když vyjde sluníčko

Vesele si zpívej

Utíkej do přírody

Na chvíli od výroby

Užívej si pohody

Rozkošnicky zívej

A když po neděli

Frmol každodenní

Vypukne

Snaž se dále culit

Hlavně nesmíš bulit

Jen to ne

Z práce domů rovnou

Ženu tam máš hodnou

Zkus být mlád

Řekni jí tři slova

V pravdě klasikova

Mám tě rád

Proč pořád jen pospíchat

A penízky schraňovat

Lepší je se milovat

Pořádně si užít

V životě žití blaží

A komu to nestačí

Ten je k smíchu - ne k pláči

I když je to prevít

TVŮJ ČAS

tvůj čas

tvůj král

zrozen početím ve chvilkové extázi lásky

ten kmet

co se zdál

být nesmrtelným veličenstvem všeho

velitel

a věčný pán

diktátor s nímž nelze uzavírat sázky

ten

co se vždy jen smál

má strach a začíná už tušit z čeho

vždyť král

je-li sám

a nemá už nic,ba ani své šašky

už ví,že ty

až půjdeš dál

odneseš i zbytek toho času svého

TAK TO CHODÍ

Brzy ráno vstanu

Do práce se hrnu

Poklusem

Jestli pozdě přídu

Šéf mi vezme míru

Obuchem

Koukej makat vole

Jinak vykopnu tě

V minutě

Za co tě mám platit

Přec nebudu tratit

Proklatě

Jakpak je dnes člověku

Co nechodí v obleku

Snad mu není do breku

U výplatní pásky

Kdo se špatně narodí

Nebo občas marodí

Toho každej zahodí

Jakýpak s nim štráfky

Zbývají nám cviky

K pucování kliky

U dveří

Kdo to špatně nese

Problémy má zase

S páteří

Ten kdo nemá svaly

Kol huby je malý

Nevěří

Jak s nim každej cvičí

S láskou jak ho ničí

Někteří

Tak si říkám co chvíli

Pozorujíc motýly

Kdo mi asi za chvíli

Zas podělá záda

Není mi moc do řeči

Radši sedím v bezpečí

Hospodskej mi natočí

Na sekeru píva

Vožralej jak lachtan

V loužích domů čvachtam

V sandálech

Žiju si jak v nebi

Noc přežiju kdesi

Na schodech

Brzy ráno vstanu

Do práce se hrnu

Hladový

V hlavě mám jak v úle

Šéf to při mé smůle

Uvidí

Kolikrát ti říkat mám

Abys tolik nechlastal

Takhle už to nejde dál

Nebo s tebou končim

Máš poslední výstrahu

Sháním za tě náhradu

A děkuj mi za radu

Jinak spáchám zločin

Rád pucuju kliky

Nedělám cavyky

Se zády

Včas do práce chodím

Radši nemarodím

Z zásady

Občas po výplatě

Koupím nový gatě

V sekáči

Dokud není hůře

Opékám si kuře

V pekáči

Po šichtě se naderu

Jen už ne na sekeru

Politiku proberu

Smutně sobě zpívám

Nerad dělám ostudu

Ani v krčmě U Sudu

Filozofem nebudu

Radši ženskou líbám

RŮŽOVÉ BRÝLE

poetická chvíle

zamlžila brýle

pracně zprůhlednělé

pohled skrz ty brýle

poskytuje chvíle

lehce zrůžovělé

tváříme se mile

dokud naše brýle

jsou tak zabarvené

růžová když zrudne

rozum jaksi ztuhne

vše je rozostřené

když pak rudá chladne

poetika vadne

tváříme se cize

mlha z brýlí spadne

někdy není snadné

žít v růžové mlze

Revoluční

jednou ráno vstali

prachy uschovali

kamsi do cizí banky

dál už nečekali

mládež vyplatili

dlouhým bílým kyjem

bílým pyjem z pryže

pak se vytratili

vládu opustili

začli sčítat franky

tiše zalézali

aby se schovali

s divným smíchem hyen

smíchem který hryže

ti co po nich přišli

lidem nabízeli

náruč plnou lásky

lidé uvěřili

důvěru jim dali

řekli si ať žijem

měli k sobě blíže

samet oblékali

špatným odpustili

jen vyhnali tanky

víc se nestarali

jen se radovali

zvýšili si příjem

saka z čisté střiže

pak se pohádali

čárky natěsnali

do názvu republiky

nás se nezeptali

půlky nadělali

v té větší teď žijem

lev si rány líže

dravce vypustili

nažrat je nechali

maj teď plný pupky

lidé pochopili

pásky utáhnuli

furt si krásně žijem

jenom trochu níže

PRAVDA ?

kdo se všeho bojí

a pro pravdu svojí

proti jiné brojí

je pln strašných vizí

že pro pravdu cizí

jeho pravda zmizí

kdo si není jistý

nemůže být čistý

brzy se to zjistí

v téhle naší době

pravdy platí obě

tu svou hledej v sobě

POD PSA

Někdy se necítím

zrovna se neusmívám

někde mě zabolí

anebo jinde píchá

nikde žádná perspektiva

pak se moc nesměju

to se tak někdy stává

člověka například rozbolí záda

a i když hlasitě nenadává

kleje si potichu

pod fousy

všechno to hrozivě důležité

zdá se najednou k smíchu

a do smíchu není

tak jaképak s tím pořízení

ono to přejde

snad

až bolest ustane

nálada vylepší se

pak budu veselit se

a nemoc každičkou

legrácky vyženou