od pondělka do neděle
jindy se zas dlouze usmívám
život běží zarputile
zdá se mi že nahodile
zatím ale nějak přežívám
kdo se na mě dívá mile
před tím raděj zdrhám čile
potom z toho špatný pocit mám
až zas jednou přijde chvíle
kdy se už už dotknu cíle
řeknu si že dál už nehledám
občas jen tak z vlastní píle
zkouším protřít svoje brýle
pak se přes ně raděj nedívám
moh bych spatřit nepřítele
an šklebí se mi potměšile
a to není to na co čekám
---------------------------
kdo mě zná ten dobře ví, že
občas tíhou vlastní tíže
do mindráků snadno upadám
Žádné komentáře:
Okomentovat